Amarant – plodina třetího tisíciletí

Amarant patří do čeledi laskavcovitých (Amaranthaceae), je známý pod lidovým názvem laskavec. Dnes je známo asi 60 druhů tohoto rodu, z nichž převážná většina roste v Americe, zemi svého původu. Amarant roste planě, je pěstován také jako okrasná rostlina a několik druhů je pěstováno pro sklizeň.

Historie Amarantu

Amarant pochází z Jižní Ameriky. Byl znám již v dobách Inků, Aztéků a Mayů. Předkolumbovští Aztékové mu přikládali nadpřirozenou sílu a začlenili ho do svých krvavých náboženských ceremoniálů. Před příchodem španělských dobyvatelů aztécké ženy připravovaly těsto ze směsi jeho semínek smíchaných s medem nebo lidskou krví obětí, ze kterého tvarovaly postavy bůžků, a ty pak byly obřadně snědeny. Vyděšení conquistadoři, zakázali spolu s lidskými obětmi i pěstování amarantu. Rostlina pak upadla v zapomnění na několik století, třebaže její pěstování dále pokračovalo v odlehlých oblastech And a Mexika.

Všeobecné informace o plodině

Amarant patří mezi nepravé obilniny (tzv. pseudoobilniny). To znamená, že botanicky není řazen mezi obilniny, ale jako obilnina se využívá. Nejčastěji je amarant pěstován v Jižní Americe, zemi svého původu, ale setkáváme se s ním také v našich klimatických podmínkách. Amarant je podobný klasickým užitkovým travám, má však i své odlišnosti. Jeho pěstování má užitek v potravinovém, kosmetickém i energetickém průmyslu.

Amarantové zrno má velmi malé rozměry, v průměru 1 až 1,5 mm, malou váhu a barvy od bělavé do béžové, hnědavé až černé. U užitkových druhů je preferována barva světlá. Tvar zrna je převážně čočkovitý.

Složení amarantu

Amarantové zrno je bohatým zdrojem vysoce kvalitních bílkovin, vlákniny, oleje, škrobu, minerálních látek, jako jsou vápník, železo, a vitamínů, zejména B, C a E.

Amarantový olej obsahuje vysoký podíl nenasycených mastných kyselin, včetně esenciální kyseliny linolové, a je výjimečný mimořádně vysokým obsahem svalenu a dalších fytosterolů s celou řadou významných fyziologických funkcí.

Proteiny

Amarantová bílkovina obsahuje vysoký podíl esenciálních aminokyselin, zejména lysinu a sirných aminokyselin, které jsou často nedostatkové v obilí a dalších rostlinných zdrojích. Neobsahuje lepek – bílkovinu, která způsobuje vznik poškození střeva při celiakii.

Obsah proteinů se pohybuje v rozsahu 14-19%, je tedy podstatně vyšší ve srovnání s proteiny v běžných cereáliích. V tomto srovnání je také podstatně vyváženější složení esenciálních aminokyselin. Vyšší obsah lysinu je porovnatelný s bílkovinami živočišnými. Až 65% proteinu v amarantu je koncentrováno v klíčku, ale kvalitní proteiny se nachází také v listech amarantu. Obsah proteinů kolísá podle druhů amarantu a podmínek jejích kultivace.

Cukry

Obsah škrobu v amarantovém zrnu je v rozmezí 62-69%. V zrnech amarantu jsou jednoduché monosacharidy (glukóza, fruktóza) obsaženy jen ve stopách., oligosacharidy (maltóza, rafinóza, stachóza, sacharóza) v rozmezí 2-3%. Ve škrobu amarantu je dominantní amylopektin, který je v amarantu obsažen ve velmi malých zrnech (až 50x menších než zrna bramborového škrobu).

Vláknina v semenech

Vlákninou rozumíme nestravitelné zbytky rostlinného původu. Semena amarantu jsou na vlákninu bohatší než ostatní cereálie jako je pšenice, ječmen, žito, rýže a kukuřice. Obsah hrubé vlákniny v amarantovém zrnu se pohybuje v rozmezí 4-5%.

Tuky v semenech

Tuková část v zrnech amarantu je koncentrována v jeho klíčku. U světlosemenných druhů dosahuje 6 až 9%, u tmavosemenných je vyšší. Amarantový olej je výjimečný vysokým obsahem sterolu (5-8%).

Minerály v amarantu

Semena amarantu obsahují až 85% ze všech nutričně definovaných minerálních makroelementů (sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík, síra) a 5% mikroelementů (zinek, měď, mangan, železo). Ze stopových prvků byl prokázán křemík a nikl. Ve srovnání s pšenicí, ovsem, rýží, kukuřicí a sójou jsou semena amarantu lepším zdrojem vápníku, železa a sodíku. Obsahem hořčíku, fosforu, zinku se jim podobají. Ve srovnání s cereáliemi celkový obsah minerálů mají zrna amarantu vyšší.

Vitamíny v zrnech a listech amarantu

Amarantová zrna obsahují řadu vitamínů. V zrnech jsou vitamíny koncentrovány hlavně v klíčku, nutričně je zde významný ve srovnání s ostatními cereáliemi vyšší obsah vitamínů B2 a niacinu, méně je vitamínu B1 a vitamínu C. Nutričně významný je i obsah vitamínu E (alfa-tokoferol a tokotrienol). Zvláštní nutriční význam má přítomnost antioxidačních vitamínů v semenech (vitamín E).

Amarant pro všechny věkové kategorie

Amarantová bílkovina je vhodná pro těžce nemocné, pro pacienty v rekonvalescenci a také pro jedince trpící potravinovou alergií. Je vhodná také pro děti a dospělé s bezlepkovou dietou. Díky tomu, že je amarantová vláknina velmi podobná vláknině živočišné, je obzvláště vhodná pro vegetariány.

Amarantový škrob je vhodný především pro osoby s poruchami trávením. Vzhledem k dobré rozpustnosti, stravitelnosti a malému rozměru škrobových zrn.

Vláknina obsažena v amarantu je vhodné dietetikum při léčbě zácpy, prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku. Dále je vhodná k prevenci vzniku zánětu střevních divertiklů. Pro svůj vysoký obsah vlákniny a nenasycených mastných kyselin, je amarant vhodný k prevenci a léčbě poruch metabolismu tuků, zvýšené hladiny cholesterolu a jejich komplikací, jako je ateroskleróza tepen, mozková mrtvice, ischemická choroba srdeční, srdeční infarkt a angína pektoris.

Olej může být použit jako léčivá látka, jako komponenta umělých výživ. Amarantový olej zlepšuje reakci na stres, zvyšuje rezistenci proti infekci u oslabených jedinců a osob pracujících v mimořádné psychické a fyzické zátěži. Dále je vhodný pro sportovce, staré lidi a pacienty v rekonvalescenci.

Díky svému vysokému obsahu aminokyselin lysinu a histidinu, které jsou nutné k normálnímu vývoji nervové soustavy, je amarant velmi vhodný pro děti. Vzhledem k tomu, že neobsahuje lepek, je vhodný také pro kojence.

Amarant je díky svému vyváženému obsahu velmi vhodný pro obézní pacienty s redukční dietou.

Doporučený prodejce zdravé výživy: http://www.novyvek.cz/

Komentáře (0)