Vitamin C

Kategorie >>Věda a technika>> Vitamin C


Vitamín C - kyselina askorbová.
Poprvé byl vitamín C izolován v roce 1928 a roku 1932 bylo dokázáno, že funguje jako prevence kurdějím.
Vitamín C byl objeven zhruba v dubnu roku 1932 na Pittssburské Universitě Charlesem Glenem Kingem,
Albertem Szent-Györgyiim a Josephem Svirbelyim (bývalý vědec stejné university).
Většina zvířa a rostlin si v těle sama syntetizuje vlastní vitamín C, bohužel není tomu tak u lidí,
opic a někomu příbuzných druhů zvířat gvinejské prasata, dále pak slavíci, netopýři živící se ovocem
a pstruzi. Na tomto základě se vědci začali domnívat, že některé živočišné druhy měly schopnost si
samostatně syntetizovat vitamín C a tuto schopnost ztratili nebo tuto schopnost nikdy neměli.
Vitamín C je slabou kyselinou - kyselinou askorbovou nebo solí askorbátu. Jedná se o L-enantiomer
(optický antipod - stereoisomery, které jsou zrcadlovým obrazem sebe samým - L nebo D forma). D forma
vitamínu C nevykazuje žádnou biologickObrázekou aktivitu, přičemž obě formy mají totožné chemické složení.
Aktivní složkou vitamínu C je iont askorbátu, který se může projevovat jako kyselina i sůl askorbátu,
která je neutrální nebo lehce zásaditá. Prodávaný vitamín C je většinou směs kyseliny askorbové,
askorbátu sidíku a dalších askorbátů (mezi nimi může být i nefunkční d-entantiomer).

Funkce vitamínu C v organismu
Vitamín C funguje jako oxidační činidlo v buňkách. Buňka funguje jako redukční činidlo a endoplasmatické
retikulum (endoplasma - vnitřní buněčná plasma) funguje jako oxidační činidlo. Buňka dopravoví do
endoplasmatického retikula oxidovaný vitamín C (dehydroaskorbád) a z endoplasmatického retikula buňka
dopraví vitamín, přičemž zachovává potřebný chemický gradient (=spád).
Oxidovaný vitamín C je potřebný pro proměnu prolinu (základní aminokyselina tvořící peptidy a bílkoviny)
na hydroxiprolin (aminokyselina, která je důležitou součástí kolagenu). KolaObrázekgen je základní protein pojivé
tkáně, tvoří až 40 % bílkovin u savců, v těle je přítomný ve všech částech, umožňuje tkáni mít stabilní a
pevnou strukturu a je obsažen zejména v kůži, ve výstelkové tkáni jako v nose, uších,.. produkujících sliz,
dále pak v kostech a zubech.
Vitamín C je z důvodů podobné chemické reakce potřebný pro syntézu dopaminu (C8 H11 NO2), noradrenalinu,
adrenalinu v nervovém systému a nadledvinkách. Dále je potřebný pro syntézu karnitinu, který je důležitou
složkou v přenosu energie do mitochondrií.
Vitamín C je důležitý antioxidant (fungující v peroxidáse - enzym katalyzující oxidaci sloučenin peroxidy).
V tělě obsahují nejvíce vitamínu C - 100x a více než je obsaženo v krevní plazmě - v nadledvinkách, hypofýze,
brzlíku, žlutém tělísku a sítnici. 10x až 50x více vitamínu C než v krevní plazmě je obsaženo v mozku, slezině,
plicích, varlatech, lymfatických uzlinách, játrech, štítné žláze, sliznici tenkého střeva, leukocytech, ve
slinivce břišní, ledvinách a slinotvorných žlázách.

Nedostatek vitamínu C
V těle žádný orgán neskladuje vitamín C pro pozdější vylučování a proto je jednoduché vyčerpat zásoby vitamínu C
v těle pokud není přijmut v potravě. Nedostatk vitamínu C způsobuje kurděje. Kurděje mohou vést až ke smrti, v
případě neobnovení příjmu vitamínu C. Kurděje se projevují podlitinami bez známého důvodu, ztrátou zubů,
povrchovým krvácením, křehkostí cév, pomalým a špatným uzdravováním se z nemocí, slabým imutitním systémem,
nepříliš silnou chudokrevností.

Ideální příjem vitamínu C
Stále ještě není přesně stanoveno jednotné ideální množství příjmu vitamínu C za den.
Kuřáci, těhotné ženy a lidé pracující pod stresem by měli zvýšit příjem vitamínu C. Ve Velké Británii je za ideální
příjem stanovena hodnota 40 mg za den, v USA to je 60-95 mg.
Názory na příjem vitamínu C se různí, každej pes jiná ves.
Podle jedné teorie by se v těle měla udržovat hladnina vitamínu C jako u savců syntetizujících si vitamín C ve
vlastním těle. U zvířat se však hladina vitamínu C průběžně reguluje, zatímco u člověka se vitamín C postupně
vyčerpá a rázově přímá - v kvantech potravy či umělého vitamínu C. Existuje vitamín C, který má postupné vylučování
do krve, ovšem těžko řící, zda je to ideální pro člověka a zda ho příroda nezařídila tak, jak to funguje.

6 000 - 18 000 mg denně doporučuje Lindus Pauling (o tomto držiteli dvou Nobelových cen samostatný článek v kategorii
různé)

6 000 - 12 000 mg denně doporučuje Thomas Levy z Coloradského Lékařského centra
3 000 mg - 3 g za denně při nemocech a při těhotenství doporučuje Vitamin C Foundation (http://www.vitamincfoundation.org/vitcrda.htm)
400 mg denně doporučuje Linus Pauling Institut a instituty lékařství v USA
3 000 - 200 000 mg denně v závislosti na každém jedinci (200 000 mg pro velmi nemocné osoby)

Vitamín C má velmi krátkou životnost - v krevní plazmě má poločas rozpadu zhruba 30 minut.

Užívání vitamínu C při léčbě onemocnění

Kurděje - popsáno výše, pro předcházení kurdějím je nutné konzumovat vitamín C v jakékoli formě.

Nachlazení - proběhlo mnoho klinických testů, ze kterých vyplynulo, že vitamín C zkracuje dobu nemoci a snižuje její
možná rizika. Zjistilo se ovšem, že četnost chřipek a nachlazní není možné primárně ovlivnit preventivním užíváním
vitamínu C. Při testech se užíval vitamín C v dávce pod 1 gram za den. Zvýšením příjmu vitemínu C se zvyšuje jeho
pozitivní efekt na průběh nemoci, ovšem druhou stránkou věci jsou vedlejší účinky na zažívací trakt (nejlépe je nic
nepřehánět). Z výsledků testů bylo patrné, že při denních dávkách (0,1 g - 2,0 g)den se zkrátila doba nemoci o 7%
pro dospělé jedince a o 15% pro děti. Při tradičních podzimních chřipkách je doporučené zvýšit příjem vitamínu C na
1-2 g/den. Z testů vyplynulo, že vitamín C působí na děti mnohem více než na dospělé jedince, což je vysvětlováno
menší navyklostí jejich organismu na vitamín C. Pro děti je velmi důležité být co nejzdravější, každou nemocí musí
organismus vynaložit značnou energii pro vytvoření protilátek a tato energie tudíž nezbývá pro růst a vývoj organismu,
v pozdějších letech se projevuje např. menším vzrůstem, poruchami ve vývinu, kratším a méně kvalitnějším životem. Spolu
s viry chřipky přichází jiné infekce a viry mohou mutovat, což přináší další problémy zejména se později vyvýjí
nemoci jako zánět středního ucha nebo chronické nemoci jako bronchitida a astma. Děti předškolního věku prodělají 5 - 10
nemocí za rok, což je při průměrné délce léčení 7 dní 35 až 50 dní .. je zřejmé, že snížení rychlosti vývoje organismu
během 50 dní se notně musí odrazit. Dětský organismus ovšem potřebuje prodělat infekce pro vývoj imunitního systému, ale
ne tolik infekcí, jaké je dogma u starých lékařů a babiček.
Dětská obrna - doktor Fred Robert Klenner (1907 - 20.květen 1984 - výzkum vysokého příjmu vitamínu C pro léčbu chorob -
zejména obrny) ukázal, že zvýšením příjmu vitamínu C dětská obrna ustupuje. Dále prokázal pozitiní vliv vitamínu C na
léčbu různých otrav. (samostatný článek o dětské obrně)

Nemoci srdce - Linus Pauling prokázal, že vitamín C je jedním ze třech látek, chránících srdce před civilizačními
chorobami. Další z látek jsou aminokyselina lysin (viz. článek o aminokyselinách) a vitamín B3.

Virová onemocnění - jedna z teorií se zabývá léčbou vitamínem C - enormním zvýšením dávek (400 - 700 mg/kg váhy
člověka za den), ukazuje se, že toto zvýšení je schopné chřipku zbrzdit až zastavit. Institut pro výzkum vitamínu C
doporučuje počáteční příjem vitamínu C v dávce 8 g /půl hodiny (tj. doba po kterou je vitamín C v krevní plazmě). Narozdíl
od provedených testů s max. 2 g vitamínu C se ukazuje pozitivní efekt vitamínu C na organismus. Je ovšem otázkou, co by
s organismem udělal dlouhodobý příjem této látky. Nesporným faktem ovšem zůstává, že zvýšením příjmu vitamínu C na podzim
předejdeme s velkou pravděpodobností chřipkám nebo alespoň zkrátíme dobu chřipky. Je velmi pravděpodobné, že takto vysoké
dávky umožní organismu se bránit neznámým virovým mutacím daleko efektivněji a snižuje se riziko úmrtí na danou infekci.

Otravy - Thomas Levy z Colorado Medical Centre v Denveru se r. 2002 zabýval výzkumem vitamínu C při otravách a prokázal
pozitivní vliv vitamínu C při kousnutí hadem.

Rakovina - National Institut of Health v USA (Národní Institut Zdraví - výskumný ústav biomedicíny) r. 2005 objevil, že
vitamín C je toxický pro některé druhy buněk rakoviny.

Šedý zákal - je odhadována schopnost vitamínu C působit preventině proti vzniku šedého zákalu.

Vedlejší účinky
Vitamín C je považován za jednu z nejméně toxických látek pro lidské tělo. Pro laborarorní krysy je smrtelná dávka
LD50 = 11,9 g/kg (LD50 - lethal dose pro 50% testovaných zvířat). Úřady USA určují horní hranici denního příjmu pro 25
letého muže jako 2 g /den. U 70 kg člověka LD50 = 833 g /1 užití injekční formou, orálně užitý vitamín C nezpůsobí smrt.
Tato dávka je pouze odhadována, přesně ji nikdo nezná. Jen provední testu by se potýkalo s problémy, vitamín C by musel
být do člověka nainjektován v jednom okamžiku, jinak by byl rychle vstřébán. Doktor Robert Cathcart sám na sobě testoval
dávku 250 g a nezjistil žádné abnormality nebo problémy (ale asi pěknej blázen).
Vitamín C by měli v omezené míře přijímat lidé, mající problémy se zvýšeným obsahem železa (hemochromatóza).
Lidé mající problémy s hladinou emzymu G6PD (glukozo-6-fosfát-dehydrogenáza) - příjem antioxidantů jako vitamín C může
učinit organismus náchylný k anémii, ovšem vitamín E zde působí jako ochranný prvek.

Příjem vyšší než je určitá hranice způsobí průjem, tato hranice se u každého člověka liší - nazývá se Bowel Tolerance Limit
a je zjištěno, že lidé trpící vážnými chorobami mají tuto hranici mnohem vyšší než zdraví lidé - je to 5-25 g/den oproti
300 g/den (lidé trpící AIDS či rakovinou).

Vysoký příjem vitamínu C může způsobit problémy se zažíváním, zejména pokud je vitamín C pozřen při prázdném žaludku.

Někteří lidé mohou při vyšších dávkách vitamínu C trpět krvácivostí z nosu (může se též stát při nasání většího množství
rozemletého vitamínu C do nosu).

Ledvinové kameny - bylo zjištěno, že vznikají krystalizací oxalové kyseliny (H O2 C C O2 H). Kalcium oxalát (jinak též
pivní kámen v sudech) může vzniknout syntézou volného vitamínu C. Proti tomuto procesu se staví thiamin = vitamín B1.
Pokud má člověk dostatečný příjem magnesia, dále dostatečný příjem tekutin, snižuje risk vzniku ledvinových kamenů.
Lidé mající předpoklady pro vznik oxalátu ve střevech by měli omezit příjem vitamínu C na rozumnou hranici, hlídat si
magnesium a např. konzumovat pangamin (B komplex) a dostatečě pít.

Obsah vitamínu C v potravinách

Rostlinné zdroje
Obsah v g / 100 g

60,6 Paprika
60,0 jahody
59,6 Rybíz černý
55,0 vařený květák
40,0 citron
40,0 syrová kedlubna
40,0 grapefruit
33,4 Jahody
30,0 rajčata
27,0 pomerančový džus
26,0 zmrazený špenát
25,8 Grapefruity
24,0 nové brambory vařené
24,0 ředkvičky
23,5 Mandarinky
19,0 Angrešt
17,7 Rybíz červený a bílý
14,0 Melouny
12,0 starší brambory vařené
11,1 Kedlubny
10,8 Nakládaná zelenina - průměr
10,0 banány
8,6 Zelí kysané sterilované
8,4 Ovoce ostatní - průměr
8,1 Ostatní čerstvá zelenina - průměr
8,1 Zelí červené
8,0 třešně
8,0 Rajčata
7,5 Brambory do 30. 11.
7,0 meruňky
6,8 Brambory 1. 12.- 28. 2.
6,4 Květák
6,0 mrkev
5,4 Špenát
5,3 Zelí bílé
4,9 Okurky sterilované
4,5 Banány
3,7 Pórek
3,7 Kompoty - průměr
3,0 Okurky salátové
2,8 hlávkový salát
2,6 Jalbka
2,5 Hlávkový salát
2,2 Hrušky, hrozno, třešně, višně, meruňky, švestky, broskve
2,2 Brambory od 1. 3.
1,7 Mrkev, karotka

Živočišné zdroje
Obsah v g / 100 g

36,0 telecí játra v syrovém stavu
31,0 hovězí játra v syrovém stavu
30,0 ústřice v syrovém stavu
26,0 jikry smažené
23,0 prasečí játra v syrovém stavu
17,0 jehněčí mozek vařený
13,0 kuřecí játra smažená
12,0 jehněčí játra vařený
11,0 jehněčí srdce pečené
6,0 jehněčí jazyk dušený
4,0 lidské mléko čerstvé
2,0 kravské a kozí mléko čerstvé
0,0 smažené hovězí, syrová vejce, slanina, kotleta z telete, pečené kuřecí stehno

Příprava pokrmů a vitamín C
Ničení vitamínu C probíhá vlivem - tepla, mrazu, varu, oxidace, vaření v měděném nádobí.
Pro zachování vitamínu C v potravinách je nutné zvolit správnou metodu přípravy vitamínu C. Vitamín C je vemi háklivej
na teplo, takže je rozumný jíst zeleninu a ovoce v syrovém stavu a nebo je ohřívat při pokud možno co nejnižší teplotě.
Vitamín C je rozpustitlený ve vodě, proto se snadno vylouhuje do vody, ve které je zelenina vařena(tj. případ květák),
proto je nutné vodu z pokrmu dále využít, dále nutno poznamenat, že při vaření dochází k degradaci zeleniny a ničení
vitamínu C, které probíhá různě u různých druhů zeleniny. Vitamín C se varem zničí během několika minut. Brokolice je
částečně odolná vůči teplu, proto se v ní nezničí tolik vitamínu C a ani se tolik vitamínu C nevylouhuje do páry a vody.
Takže na závěr nejlepší způsob zničení vitamínu C je kombinace var a měděné nádobí, výsledek je více než zaručen.

Uměle připravený vitamín C ... prášek
Vitamín C se připravuje z glukózy a to dvěma různými způsoby - jeden je způsob Reichensteinův a druhý soudruhů Lidově
Demokratické Republiky Číny. Reichensteinův způsob výroby vitamínu C je založen na procesu předfermentace (předkvašení)
a způsob soudruhů funguje na dvoukrokém algoritmu, který používá navrch další fermentaci.




Vloženo: 28.09.2006 16:56
Přečteno:7438
Autor: David Mizera

Hlasů: 24 Hodnocení(jako ve škole): 2.29
 

Komentáře (6)

   -     Nový Komentář
Autor:
 Já
Datum:
  04.08.2012 10:31:47
reagovat

jdnotky jsou asi špatně. 60g vitamínu C ve 100g papriky asi neni...

Autor:
 Ptah.
Datum:
  04.02.2014 22:54:09
reagovat

zajimave ze podle tabulky Jahody psane s velkym J maji uplne jiny obsah vitaminu nez jahody psane s malym j. Predpokladam ze to ma byt mg/100 g

Autor:
 dm
Datum:
  07.02.2014 23:21:06
reagovat

musim tu tabulku..prevzata .. zkontrolovat


 

Autor:
 show
Datum:
  17.11.2015 19:47:35
reagovat

aj jahody aj rajčata sú v tauľke 2 x s iným množstvom vitamínu C


Taktiež neuviedli super zdroj vit. C - kvasená kapusta (kysané zelí)

Autor:
 Eva
Datum:
  20.02.2015 10:49:45
reagovat

Prosím, opravte si název zvířete. Neexistují guinejská prasata, jedná se o MORČATA (anglicky quinea pig).

Autor:
 Eva
Datum:
  20.02.2015 10:53:59
reagovat

pardon Guinea pig.