Poctivi lide zatim nevymreli...

Kategorie >>Různé>> Poctivi lide zatim nevymreli...


Návrat


Kdyz jsem se tuto nedeli vracel z Jicina zapomnel jsem ve vlaku svoje veskere doklady (obcanku, ridicak, platebni kartu, kartu do knihovny a spoustu dalsich .. ). Vubec jsem si nevsimnul, ze mi neco chybi az druhy den ráno, kdyz jsem hledal litacku.

Ráno


Najednou mi to blesklo hlavou, sedl jsem si k oknu, prisla průvodci, pak jsem si schoval doklady mezi sedadlo a stenu vlaku a po narocnem vikendu :o) usnul jako spalek. Par krat jsem se za cestu sice probudil, ale ve vagonu se nic zajimaveho nedelo (az na dve hrdlicky, ktere mou pozornost nevyzadovali , ba naopak). Tesne pred Prahou jsem nadobro procitnul s tim neprijemnym pocitem, ktery mozna taky znate, ze \"zitra rano opet do prace\". Cely nevrly a rozruseny touto myslenkou jsem vyskocil, sebral batoh , lezecky a jakmile vlak zastavil utikal na metro.

Rano jsem si jako obvykle prispal, takze jsem to jentak tak stihal do skoly na zapis. Cely nevrly z toho, ze si nalezce uziva za moje penize nekde v baru jsem zavolal na info banku a nechal zablokovat platebni kartu. Pote co jsem prosel obvyklym overovanim totoznosti, mi slecna sdelila, jakmile necham kartu zablokovat, tak ani pokud by se opetovne nasla nepujde pouzit. Zda si ji tedy doopravdy preji zablokovat. Pri pocitu utikajicich penizku mi pripadla tato otazka kapku absurdni a zoufalym hlasem jsem potvrdil blokaci. Kdyz tu mi 5 minut pote volalo nezname telefonni cislo. S pevnym vedomim (toho, ze to je jiste nejaka ctitelka :o) )jsem hovor zvednul, kdyz tu se dovidam, ze onen volajici je \"ta stastna potvora\" uzivajici si mé penizky na Kanarskych ostrovech. Rikal neco jako, ze nasel moje vsechny doklady, co jsem pry delal atd atd. Ja jsem jej ovsem moc pozorne neposlouchal, ale spise naslouchal zda-li v pozadi neuslysim sum more nebo aspon krik racku. Vymyslel plan, jak vystopovat probihajici hovor,kdyz tu me zarazilo vyrknute slovicko \"vratit\". Cely jsem ozil a smluvil si s neznamym rande o seste vecerni na Acku(metro A)

Večer


Vecer na me opet spadl splin, ale jakmile jsem videl, ze se ke me priblizuje holoubek (pozorny ctenar se jiste dovtipil, ze onim holoubkem je myslen samecek od samicky z vagonu vlaku) s usmevem na rtech. Predal mi penezenku s veskerou hotovosti i jiz neplatnou platebni kartou, doklady no proste uplne vsechno. Malem se mi z toho rozkocilo srdce, jelikoz doopravdy vubec nic nechybelo. Holoubkovi jsem dal zaslouzene nalezne, pokecali jsme o lezeni a odesli kazdy svym smerem.

Poctivi lide nevymreli


A tak vezte, i kdyz je svet plny darebaku, zlodeju a podvodniku, je i mnoho poctivych lidi.




Vloženo: 28.09.2006 17:47
Přečteno:2105
Autor: Martin Mizera

Hlasů: 5 Hodnocení(jako ve škole): 1.8
 

Komentáře (0)

   -     Nový Komentář