Právo 24, legislativa ve stavebnictví, ČVUT, VUT

Kategorie >>Různé>> Právo 24, legislativa ve stavebnictví, ČVUT, VUT


 


PRDEL 24


 


(PRÁVO 24 – Legislativa ve stavebnictví)


Mgr. Stanislav Malý


Ke zkošce atp:


 


1270 – městský stavební řád pro město Jihlavu


1347 – Karel IV. – řád pro Staré Město


2. pol. 18. století – nařízení a dekrety (zkoušení stavebních plánů, hasicí řád, schvalování…)


1864 – stavební řád pro Království české


pak další stavební řády (pro Prahu, pro Moravu, ostatní obce…….)


další vývoj novodobé historie: 1886 – 1949, 1950 – 1958, 1958 – 1976, 1976 – dosud


 


zákon č. 50/1976 Sb. – historický mezník, zákon se soustřeďuje na plánovanou regulaci využívání území, určování využití pozemků, povolování, údržbu, odstraňování staveb, organisační soustavu a vymezení kompetencí


 


Základní právní úprava: (umět vyjmenovat všechny)


 


1. zákon č. 50/1976 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)


2. vyhlášky OTP – o obecných technických požadavcích na výstavbu


3. ÚPD – o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci


4. ÚSŘ – vlastní prováděcí vyhláška SZ


5. OTPP - o obecných technických požadavcích na výstavbu v Praze




  1. OTPI – obecné technické požadavky na výstavbu zabezpečující užívání staveb




osobami s omezenou schopností pohybu a orientace




  1. zákony souvisící – o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání




autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě




  1. o životním prostředí




  2. o posuzování vlivů na ŽP




  3. o ochraně přírody a krajiny




  4. o technických požadavcích na výrobky




  5. o technických požadavcích na stavební výrobky




  6. o přestupcích




  7. o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích




  8. správní řád




 


Stavební zákon: (umět vyjmenovat všechny)


 




  1. územní plánování




  2. stavební řád




  3. sankce




  4. vyvlastnění




  5. stavební úřady




  6. ochrana zvláštních zájmů




  7. evidence a ukládání dokumentace




  8. společná ustanovení




  9. přechodná a závěrečná ustanovení




Základní pojmy:


 


Stavba: veškerá stavební díla bez ohledu na účel, dobu trvání, technické provedení


Stavební dílo: je charakterizováno 4 znaky - činnost člověka, stavební materiál, technologický postup, účel


Stavba dočasná: SZ definuje pouze stavby dočasné, předem se omezí doba trvání ve stavebním povolení, a to dvojím možným způsobem – dobou (buď konkrétním datem – např. 31.12.2006, nebo jasně zjistitelným datem – např. na 5 let od nabytí právní moci povolení) nebo účelem (zařízení staveniště – dokončení hlavní stavby


Stavba trvalá: vše, co není dočasná


Kdy se nevyžaduje stavební povolení: (umět vyjmenovat všechny)


 




  1. důlní díla, stavby, práce v lomech apod., pokud podléhají báňskému úřadu




  2. vedení telekomunikační sítě (vč. telefonních budek)




  3. krátkodobé přenosné zař. (prodejní stánky, slavnostní výzdoba)




  4. scénické stavby pro film a TV




  5. geodetické měřicí věže, signály, pyramidy




  6. konstrukce chmelnic a vinic




  7. stavební úpravy elektrických vedení, pokud se nemění trasa




  8. udržovací práce u nichž není předepsáno ohlášení (ty, které neovlivňují stabilitu stavby, požární bezpečnost, vzhled, životní prostředí, a není kult. Památkou)




 


Změna dokončené stavby:



  1.  


    1. nástavby




    2. přístavby




    3. stavební úpravy





 


Změna stavby před jejím dokončením:


To jsou změny (v průběhu výstavby) proti stavebnímu povolení (ověřené dokumentaci)


 


Jednoduchá stavba: (hlavní je začít tím, co to není)


Nejsou to:




  1. sklady hořlavin




  2. stavby civilní obrany




  3. požární ochrana




  4. stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení




  5. sklady nebezpečných odpadů




  6. vodohospodářské stavby




Jsou to:




  1. stavby pro bydlení pokud zastavěná plocha do 300 m2 , a nejvýše 4 byty, jedno pod a tři nadzemní podlaží




  2. stavby pro individuální rekreaci




  3. nepodsklepené stavby a zařízení staveniště, pokud nepřesahuje zast. plocha 300 m2 ,výška 15 m rozpětí nosných kcí 9m




  4. podzemní stavby, pokud nepřesahuje zast. plocha 300 m2 a hloubka 3m




  5. přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci




  6. opěrné zdi




 


 


Drobná stavba: (hlavní je začít tím, co to není)


Nejsou to:




  1. stavby garáží




  2. sklady hořlavin




  3. stavby civilní obrany




  4. požární ochrana




  5. stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení




  6. sklady nebezpečných odpadů




  7. vodohospodářské stavby




jsou to: doplňkové stavby ke stavbě hlavní (podle bodu 1 a 2) a „prvostavby“




  1. stavby s jedním nadzemní podlažím, pokud zast. plocha do 16 m2, výška do 4,5 m (kůlny, přístřešky, chov dom. zvířectva…..)




  2. podzemní stavby, pokud zast. plocha do 16 m2, hloubka 3m (sklepy, podzemní nádrže…..)




  3. stavby pro plnění funkcí lesa, pokud zast. plocha do 30 m2, výška do 5m,




  4. oplocení




  5. připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci




  6. nástupní ostrůvky MHD, propustky apod.




 


drobné stavby: stačí ohlášení, nevyžadují územní rozhodnutí ani stav. povolení, postačí jednoduchý náčrt zpracovaný osobou kvalifikovanou (ne tedy oprávněným projektantem = autorizovanou osobou)


jednoduché stavby: vyžadují územní rozhodnutí a stavební povolení (lze je při jasném umístění sloučit v jedno řízení), v zásadě vyžadují projektovou dokumentaci zpracovanou oprávněnou osobou (autorizovanou), ale u některých postačí kvalifikovaná osoba. Stavbu může provádět i občan svépomocí a stavební dozor u někt. Postačí opět jen kvalifikovaná osoba.


 


Správní řád


 


Subjekty řízení:


 




  1. správní orgán = stavební úřad (obecný, speciální, vojenský, jiný)




  2. účastníci řízení = a) osoby, o jejichž právech se jedná (navrhovatel, stavebník, vlastník stavby, osoba obviněná z přestupku) b)přímo dotčené osoby (soused i na nesousedním pozemku), c)ostatní sousedé (ti si jen myslí, že jsou dotčeni, je účastníkem do doby, než se prokáže opak) d) příslušná obec, odborný dozor, obč. sdružení jako je Greenpaece, pokud jim toto postavení přiznává zákon, osoba odpovědná za odborné vedení stavby, budoucí nájemce, provozovatel




  3. DOSS = dotčené orgány státní správy (hygienik, hasiči….)




  4. ostatní = znalci, projektant, zhotovitel (jsou přizváni, když úřad něčemu nerozumí)




 


rozdíl mezi účastníkem řízení a DOSS:


účastník hájí své zájmy, jeho připomínky a námitky nejsou pro úřad závazné, může se řádně odvolat (podat rozklad), tedy proti rozhodnutí, které nenabylo právní moci. DOSS hájí veřejné zájmy, připomínky a námitky jsou pro úřad závazné, nemůže se odvolat (může pouze podat mimořádný opravný prostředek: podnět k přezkoumání mimo odvolací řízení, tedy proti rozhodnutí, které je pravomocné)


 


 


správní řízení:


proces, ve kterém správní orgány v oblasti veřejné správy rozhodují o právech (nebo právem chráněných zájmech) a povinnostech fysických nebo právnických osob


veřejná správa:


činnost, která se nedá vyložit jako zákonodárná nebo soudní, je to provádění zákonů osobami, které nejsou nezávislé


 


správní orgány:




  1. ústřední orgány státní správy : a) ministerstva (je jich 14), b) jiné orgány (11, např. ČSÚ – statistici, SÚOB – jaderná bezp., ÚOHS – antimonopolní, KCP, ČBÚ – báňský…..)




  2. jiné orgány státní správy: okresní úřady, finanční, celní, báňské, vojenské, úřad práce




 


ZÚSC = obce, cca 6250 (obecní úřady)


VÚSC = 15 krajů + Praha (krajské úřady + magistrát HMP a úřady městských částí)


 


Zásady správního řízení: (umět vyjmenovat některé a vědět o všech, co znamenají)




  1. zákonnosti




  2. součinnosti




  3. poskytovat účastníkům pomoc a poučení




  4. hospodárnosti




  5. přiměřenosti




  6. materiální pravdy




  7. volné hodnocení důkazů




  8. rovnosti




  9. nestrannosti




  10. dispoziční a oficiality




  11. písemnosti a ústnosti




  12. neveřejnosti a veřejnosti




  13. jednotnosti a koncentrace




  14. dvouinstančnosti




 


příslušnost


věcná – který druh správního orgánu je oprávněn vést řízení


funkční – není-li v zákoně stanoveno jinak, je funkčně příslušný referát okresního úřadu


místní – je určena místem činnosti účastníka řízení a místem, kde se nemovitost nachází, nejde-li takto určit, pak rozhoduje trvalý pobyt účastníka


 


podjatost – lze vyloučit pracovníka, pokud má nějaký poměr k věci, účastníkům…….


Zastupování účastníků řízení – za nezletilé rodiče apod., může být i advokát


 


Zahájení řízení:




  1. Buď na návrh účastníka, zahájeno je dnem, kdy podání účastníka došlo správnímu orgánu




  2. Nebo bez návrhu, tzv. z úřední povinnosti, zahájeno je dnem, kdy správní orgán učinil první úkon




 


Podání: je žádost, návrh, odvolání, stížnost, podnět, upozornění, námitka apod. písemně nebo ústně do protokolu, popř. jinak (ne telefonicky, ale např. e-mail, fax… takové se musí do 3 dnů potvrdit písemně nebo ústně do protokolu)


Nahlížení do spisů:


Účastníci řízení mají právo (i jiné osoby, pokud prokáží opodstatněnost požadavku) pouze v přítomnosti pracovníka


 


Doručování:


Doručení do vlastních rukou (poslední den lhůty, den odepření…), advokátům do advokátní kanceláře. Náhradní doručení – veřejnou vyhláškou (na 15 dní se to vyvěsí)


 


Lhůty, zmeškání lhůty, prominutí zmeškání – stanoví jednotlivá ustanovení


 


Přerušení řízení:




  1. jestliže bylo zahájeno řízení o předběžné otázce




  2. jestliže byl účastník vyzván k doplnění podání




 


zastavení řízení:




  1. vzal-li jeho účastník návrh zpět a souhlasí s tím ostatní




  2. odpadl-li důvod řízení zahájeného z podnětu správního orgánu




 


náklady řízení: ten, komu vzniknou, ten si je hradí, správní orgán může uložit náhradu


podklady pro rozhodnutí: správní orgán provádí šetření, předvolává svědky atd.


dokazování: možno použít všech prostředků (výslech svědků, znalců, listiny, ohledání….)


svědci: nesmí být předvolán ten, kdo by porušil státní, hospodářské, služební tajemství či zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti, odepřít výpověď může ten, kdo by způsobil stíhání sobě nebo osobám blízkým (děti, vnuci, prarodiče, sourozenci, manžel, ale i strýc, teta, družka…..)


znalci, listiny, čestné prohlášení, předběžné otázky, předvolání, předvedení, předběžná opatření, dožádání, pořádková opatření


 


rozhodnutí:


jsou dvojí povahy – konstitutivní, tj. zakládá, mění, ruší právní stav, a deklarativní, tj. potvrzuje, že nějaké právo (povinnost) existuje (nebo neexistuje)




  1. musí být v souladu se zákony




  2. musí být vydáno orgánem k tomu příslušným




  3. musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci




  4. obsahovat předepsané náležitosti




 


procesní rozhodnutí (umět vyjmenovat některé)




  1. o vyloučení pracovníka z řízení




  2. o tom, že někdo není účastníkem řízení




  3. o ustanovení opatrovníka




  4. o prominutí zmeškání lhůty




  5. o přerušení řízení




  6. o zastavení řízení




  7. o uložení náhrady




  8. o uložení předběžného opatření




  9. o uložení pořádkového opatření




  10. o uložení pokuty




 


 


 


náležitosti rozhodnutí:




  1. výrok – musí být patrné, co bylo předmětem rozhodování a jak se rozhodlo, podle jakého zákona




  2. odůvodnění – nemusí být, pokud se vyhoví v plném rozsahu všem účastníkům, musí se zde objevit, co se zjistilo, jaký to má právní význam




  3. poučení – musí být vždy




 


právní moc a vykonatelnost:rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci.


Vykonatelné je takové, které je v právní moci, nebo jestliže odvolání nemá odkladný účinek


 


přezkoumávání rozhodnutí




  1. řádné opravné prostředky: 1. odvolání 2. rozklad




  2. mimořádné opravné prostředky: 1.obnova řízení 2. přezkoumání mimo odvolací řízení




odvolání: účastník řízení má právo podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak.


Účinky odvolání: odkladný (suspenzivní) má odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak a devolutivní – postupí se to nadřízenému orgánu


Autoremedura: sám orgán může rozhodnout o odvolání, pokud mu vyhoví, jinak to do 30 dnů pošle nadřízenému orgánu


 


Jak rozhodne odvolací orgán: potvrdí


Změní (opraví)


Zruší a vrátí k projednání


Zruší proto, že nemělo být vydáno


Rozklad: je to něco jako odvolání, ale proti rozhodnutí ústředního orgánu (nad ním už nic není, proto se to nejmenuje odvolání), rozhoduje o něm vedoucí ústředního orgánu na návrh jím ustavené komise.


 


Obnova řízení: správní řád stanoví taxativně (je jich 6) důvody, kdy to lze: vyšly-li najevo skutečnosti, důkazy, které mohly mít vliv na rozhodnutí a nebyly uplatněny bez zavinění účastníka řízení, rozhodnutí se opírá o důkazy, které se ukázaly nepravdivými, rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem apod.


Přezkoumání mimo odvolací řízení: z vlastního nebo jiného podnětu přezkoumává nadřízený orgán. Přezkoumává se, zda bylo vydáno v souladu se zákonem (jiným právním předpisem).


Přezkoumávání soudem: zaručuje listina základních práv a svobod


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


Stavební zákon


 


Územní řízení: (všechny vyjmenovat)


Umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je:




  1. rozhodnutí o umístění stavby




  2. rozhodnutí o využití území




  3. rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu




  4. rozhodnutí o stavební uzávěře




  5. rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků




 


co nevyžaduje územní rozhodnutí: (umět vyjmenovat)




  1. udržovací práce




  2. stavební úpravy




  3. drobné stavby




  4. informační, reklamní a propagační zařízení




  5. stavby umisťované v uzavřených prostorech jiných budov




  6. dělení nebo scelování pozemků, pokud jsou podmínky stanoveny jiným zákonem




 


kdy lze sloučit územní a stavební řízení




  1. jednoduché stavby a stavby rozvodů ing. sítí, pokud jsou podmínky umístění jednoznačné




  2. u všech ostatních v případě, že je schválen územní plán zóny, regulační plán, územní projekt zóny




 


příslušnost: obecný stavební úřad, výjimky jsou dvě:území vojenských újezdů (orgány ministerstvu obrany) a stanovení dobývacích prostorů (orgány báňské správy)


 


územní řízení: (budeme mluvit o umístění stavby)




  1. zahájení: na návrh (žadatele), z podnětu stavebního úřadu, z podnětu jiného orgánu




  2. navrhovatel: ten, kdo má souhlas vlastníka (je vlastníkem)




 


jak se posuzuje podání: musí být patrné, o co jde, co se navrhuje, podle obsahu, mělo by mít náležitosti, úřad zjistí, co chybí a vyzve k doplnění, není-li příslušný, pošle to tam, kam to patří, na žádost toho, kdo podává, se potvrdí přijetí


oznámení o zahájení řízení: DOSS a všem známým účastníkům


stavební úřad nařídí ústní jednání, místní šetření (sdělí jim to 15 dní předem) námitky lze uplatnit nejpozději při ústním jednání (v případě, že se nekoná, je stanovena lhůta)


zvláštním způsob oznámení pro umístění liniové stavby a v odůvodněných případech stavby zvlášť rozsáhlé


 


rozhodnutí o umístění stavby obsahuje: (umět vyjmenovat alespoň některé body)




  1. jméno a adresu navrhovatele




  2. druh a stručný popis stavby




  3. druhy a parcelní čísla pozemků




  4. podmínky pro umístění a projektovou dokumentaci




  5. rozhodnutí o námitkách




  6. dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší než dva roky




 


 


v podmínkách pro umístění se stanoví zejména:


ochrana zdraví, ochrana ŽP, ochrana arch. A urbanistických hodnot, výškové a polohové umístění, odstupy od hranic pozemku, napojení na sítě, požadavky vyplývající z blízkosti chráněných území, přístup pro osoby invalidní


 


stavební řízení:


obsah žádosti o stavební povolení stanoví ÚSŘ, předepsaná dokumentace je základní rozsah (stavební úřad si může vyžádat její doplnění)


 


účastníci řízení:




  1. stavebník




  2. osoby, která mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům (i sousední pozemky)




  3. další osoby, kterým to přiznává zvláštní zákon




  4. odborný dozor, odborné vedení (u staveb svépomocí)




 


zamítnutí žádosti: jestliže by uskutečněním byly ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem nebo jinými předpisy, žádost se zamítne (musí se zamítnout)


 


stavební povolení: v něm se stanoví závazné podmínky pro provedení stavby a rozhodne o námitkách


stavební povolení obsahuje: : (umět vyjmenovat alespoň některé body)




  1. jméno a adresu navrhovatele




  2. druh a účel stavby




  3. parcelní čísla pozemků




  4. podmínky pro provedení




  5. rozhodnutí o námitkách




 


platnost stavebního povolení: do dvou let od nabytí právní moci musí být stavba zahájena


 


zahájení a dokončení stavby: zahájena je, když jsou provedeny první práce, které směřují k její realizaci (např. skrývka ornice, hloubení základů, ale někdy i demoliční práce)


změna stavby před jejím dokončením: rozumí se změny proti stavebnímu povolení, změna se musí předem projednat (podle rozsahu se znovu vede stavební řízení – DOSS, námitky účastníků…)


 


oznámení stavebního povolení: do vlastních rukou všem účastníkům řízení, příp. veřejnou vyhláškou


 


závaznost stavebního povolení: je závazné i pro právní nástupce


 


terénní úpravy a práce


vyžadují povolení, pokud podstatně mění vzhled prostředí, odtokové poměry, těžební práce prováděné nehornickým způsobem. Jestliže se provádějí jako součást stavby, projednávají se ve stavebním řízení. Jestliže vyžadují stavební povolení, pak se vyžaduje i územní rozhodnutí. Pak se může



  1.  


    1. vydat územní rozhodnutí, ve kterém se určí, že stavebního povolení není třeba




    2. vydat územní + stavební povolení




    3. územní + stavební povolení + kolaudace





 


 


informační, reklamní a propagační zařízení:


ohlášení se vyžaduje:




  1. viditelné z veřejných prostor




  2. umisťované na pozemku či stavbě




  3. o ploše větší než 0,6 m2




nestačí čekat, až uplyne 30 dnů, ale stavební úřad musí vydat písemný souhlas (nebo vyjádření, že se vyžaduje stavební povolení)


pokud se umisťuje na památce, vyžaduje souhlas památkářů (ne pro informační zařízení)


pokud blízko dráhy, souhlas drážního úřadu


povolení se bude vyžadovat vždy, pokud to bude v ochranném pásmu vod a komunikací


ohlášení se nevyžaduje: : (umět vyjmenovat alespoň některé body)




  1. označení budov státních orgánů a jiných institucí




  2. návěstí v zájmu veřejné bezpečnosti a pořádku




  3. uličních značek




  4. požárních značek




  5. dopravních značek




  6. vodohospodářských značek




  7. označení chráněných území




  8. geodetických bodů




  9. označení telefonních automatů, hovoren, stanic apod.




  10. označení budov podniků a provozoven




 


kolaudace staveb: (umět vyjmenovat principy)


principy kolaudace: kolaudaci vyžadují ty stavby, u kterých to určuje stavební povolení


kolaudovat lze zásadně pouze dokončenou stavbu (ucelenou nezávislou


část), vždy místní šetření, kdo povoluje, ten kolauduje


účastníci řízení: (umět vyjmenovat všechny)




  1. stavebník




  2. vlastník stavby (pokud to není stavebník)




  3. popřípadě uživatel, je-li znám




  4. vlastník pozemku (pozn. nikdy sousedé)




sloučí-li se s kolaudačním řízením řízení o změně dokumentace, jsou přítomni i účastníci, jichž se změna týká


průběh kolaudačního řízení: zahájení – dnem podání žádosti (písemně, musí být uvedeno předpokládané dokončení stavby, t.zn. může se podat ještě před dokončením stavby)


stavební úřad oznámí – všem účastníkům a DOSS – nejméně 7 dnů předem


co se zkoumá:




  1. provedení podle ověřené dokumentace




  2. splnění podmínek stavebního povolení





  1. splnění podmínek územního rozhodnutí




  2. zda provedení nebude ohrožovat zdraví osob, ŽP, veřejné zájmy




kolaudační závady:


podstatné: nevydá kolaudační rozhodnutí, závady brání užívání – úřad nařídí odstranění, stanoví lhůtu a přeruší řízení, pak stavebník oznámí, že to odstranil a je znovu místní šetření


nepodstatné: vydá, i tyto závady musí stavebník odstranit a úřad překontrolovat


podstatné: - zábradlí, chybějící přípojky, přístup ke stavbě, provoz výtahu (není bezpečný), topení (třeba má malý výkon…), hygienické závady, požární závady, chybějící doklady (musí předložit doklady, že předepsané zkoušky vyhoví)


pokud byly menší odchylky, úřad je vezme na vědomí (schválí) a vydá kolaudační rozhodnutí


větší odchylky – další řízení (na odstranění stavby)


předčasné užívání stavby:


stavba nedokončená: časově omezené povolení k užívání vydá stavební úřad na žádost stavebníka, ani užívání nesmí ohrožovat zdraví, nesmí mít podstatný vliv na uživatelnost, nesmí znemožnit dokončení, u staveb dodavatelsky je nutná dohoda (zhotovitel – objednatel)


nejpozději 15 dnů po dokončení – musí být podán návrh na kolaudaci


zkušební provoz:


u staveb, kde je nějaká technologie – hluk, exhalace, výkon – pak se to vyhodnotí (prodlouží zkušební provoz, seřídí mašiny…… nebo se dá návrh na kolaudaci)


změna účelu užívání stavby: jen na základě rozhodnutí o změně užívání


tím se mění existující právní stav stavby (stavba se nemění, nejde o faktickou změnu), pokud je dřívější ovšem znám, změnu účelu spojenou se změnou stavby projedná stavební úřad ve stavebním řízení


vsuvka: jestliže se nedochovaly doklady, pak se považuje za určenou k účelu, pro který je vybavena svým stavebně technickým vybavením (více účelů – ten, pro který ji lze užívat bez závad, čili pro který se hodí nejlíp)


stavba není černá (naučit se rozdíl mezi černou stavbou čili nepovolenou a neoprávněnou stavbou) – jen se nedochovaly doklady, ale předpokládá se legálnost (např. má č. popisné, evidenční, katastr nemovitostí, obvykle se najde něco u jiných úřadů – hasiči, hygienici….)


dodatečná dokumentace: tady se místním šetřením ověřují plány se stávající stavbou – čili obráceně než kolaudace konec vsuvky


 


údržba staveb a jejich odstraňování:


 


údržba stavby: nelze ji zakázat, protože je to povinnost (ze zákona, aby nevznikalo nebezpečí)


neprovádí-li údržbu, stavební úřad mu to nařídí (vydá rozhodnutí, obvykle pošle dopis), nařízená údržba – nájemníci musí umožnit


údržba ohlášená (ne nařízená) - nájemníci nemusí umožnit, pokud mu to neumožnísoud


 


stavební úpravy nezbytné:


úřad nařizuje, vyžaduje-li to veřejný zájem z důvodů (6) hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních, ohrožení ŽP, estetických


nařídí provedení – pokud není třeba zpracovat projekt


nařídí, že se to provede (vlastník vypracuje dokumentaci), nařídí provedení (podle dokumentace), zkolauduje (může od ní upustit, ale stejně to musí zkontrolovat)


odstraňování staveb:


a) povolení k odstranění stavby – žádá výhradně vlastník


co se zkoumá : vlastnické právo (důkladně se přezkoumá )


památková ochrana (souhlas památkářů)


vliv na okolní stavby (lze to provést?)


technologie demolice (rozebrat, odstřelit…)


materiál (kam s ním?)


kdy to zamítne – viz výše, jinak to musí povolit (je to vlastnické právo)


kdy se nevyžaduje – zařízení staveniště, stavby, jež nepodléhají stavebnímu povolení (drobné stavby: to se ohlašuje, uvede se lhůta, do kdy to odstraním)


kdo vede řízení – ten úřad, který by byl oprávněn vydat stavební povolení


b) nařízení k odstranění stavby – pokud je v rozporu s veřejným zájmem, zejména (4 zákonné důvody ) 1.s územním plánem 2.vyhláškou OTP a OTPI 3.hygienické, požární apod. předpisy (DOSS) 4.oprávněné zájmy účastníků řízení (sousedé…)


c)odstranění stavby, k níž bylo stavební povolení zrušeno (např. vznikla neodstranitelná závada v průběhu výstavby, k tomuto v praxi ještě asi nedošlo)


d)odstranění stavby, u níž uplynula lhůta (dočasné stavby), vlastník může požádat o prodloužení (i v případě, že bylo již zahájeno řízení o odstranění a lhůta již uplynula, když se mu vyhoví, řízení o odstranění se zastaví)


nařízení k odstranění stavby se vztahuje na stavby, které nelze dodatečně povolit (neoprávněná stavba)


pokud stavba splňuje vše, co by bylo potřeba ke stavebnímu povolení (černá stavba), musí být povolena, vydá se jedno rozhodnutí za všechny (územní – stavba už je umístěna, není co rozhodovat, jen se zkoumá, jestli není v rozporu s územním rozhodnutím, stavební povolení – stavba je vlastně postavená, kolaudační – tím se to legalizuje)


důkazní břemeno má vlastník


náklady nese vlastník, stavební úřad může rozhodnout, že část skutečných nákladů uhradí ze státního stavebního příspěvku


pokud o odstranění rozhodl soud, úřad stanoví pouze ty technické věci


 


reklamní, informační a propagační zařízení:


nelze dodatečně povolit – nařídí se odstranění, pokud se vlastník odvolá, musí to buď odstranit (to se ale pak nemusí odvolávat), nebo to zakrýt, aby to nebylo viditelné (odvolání se stejně zamítne, nařídí se mu odstranění)


on to odstraní a následně hned ohlásí a musí se mu to povolit


 


neoprávněná stavba:


to jsou stavby na cizím pozemku, nebo vlastník byl oprávněn ji realizovat


rozhoduje o ní soud: 1. nařídí zřizovateli, aby ji odstranil


2.přizná vlastnické právo vlastníku pozemku (pokud s tím souhlasí)


3.přizná vlastníku stavby, že je jeho a vyřeší vztahy (věcné břemeno,


náhrada…)


 


ústní příkaz k odstranění stavby:


jestliže jsou bezprostředně ohroženy životy osob a není-li možně stavbu zachovat


lze to provést bez vědomí vlastníka, do 3 dnů se mu to musí doručit, budou tam uvedeny důvody, proč, kdo ponese náklady. Může se odvolat do 15 dnů od doručení, pokud se pak při přezkoumání zjistí nezákonnost příkazu, pak náhrada škody.


 


Neodkladné zabezpečovací práce:


Jde o to získat čas, odstranit bezprostřední nebezpečí, nařídí se zabezpečovací práce vlastníku, ohrožuje-li život nebo zdraví osob, značné národohospodářské a kulturní hodnoty


Nezajistí-li práce vlastník, úřad ve spolupráci s obcí najme firmu – buď se dohodnou, nebo jí to nařídí (obec to zaplatí a pak vymáhá na vlastníku)


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


Vyvlastnění:


 


Odnětí vlastnických práv (omezení) proti vůli vlastníka (nedobrovolně)


Listina základních práv a svobod: vyvlastnění možné pouze:




  1. ve veřejném zájmu




  2. na základě zákona




  3. za náhradu




musí se podat důkaz, že nebylo možno práva nabýt jinak (koupit, např. že vlastník nereagoval na kupní smlouvu, odmítl ji…)


musí být v souladu s územním plánem (s cíli územního plánování), dokazuje se to územním rozhodnutím, pokud není, až ve vlastním vyvlastňování


pouze v nezbytně nutném rozsahu


 


veřejný zájem:


realizace veřejně prospěšné stavby


pro vytvoření hygienických, bezpečnostních pásem


asanace sídelního útvaru


pro vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku či stavbě


kdo provádí vyvlastňovací řízení: stavební úřad (vždy, i na území vojenských újezdů)


 


užívání vyvlastněné stavby: lze pouze k účelu, ke kterému byla vyvlastněna, je daná lhůta, kdy se musí začít (do dvou let), pokud nebylo započato s užíváním včas, na žádost vlastníka se obnoví původní stav


 


Ochrana zvláštních zájmů: (to už se moc nezkouší)


 


Dotýká-li se řízení zájmu chráněného zvláštními předpisy, rozhodne stavební úřad jen v dohodě (se souhlasem) DOSS (ten může souhlas podmínit splněním podmínek)


Dojde-li při řízení nebo postupu podle SZ k nepředvídaným nálezům (kultura, archeologie, chráněná příroda..), stanoví stavební úřad v dohodě DOSS podmínky pro zabezpečení chráněných zájmů


Stavebník a zhotovitel ihned nález ohlásí stavebnímu úřadu a učiní všechna opatření, aby nález nebyl poškozen, v těchto případech může být povolení zrušeno (změněno). Ministerstvo kultury nejdřív vydá rozhodnutí, že nález je významný (taky určí, jak budou uhrazeny náklady a ztráty) a stavební úřad zruší povolení, lze se odvolat k soudu


 


Evidence a ukládání dokumentace


 


Územně plánovací dokumentaci a všechny podklady je povinen a ukládání zabezpečovat orgán územního plánování, který ji pořizuje


Územní rozhodnutí a veškeré písemnosti, které se jich týkají, je povinen a ukládání zabezpečovat stavební úřad


Stavební povolení spolu se všemi písemnostmi, které se jich týkají, je povinen a ukládání zabezpečovat stavební úřad a místně příslušná obec


 


Všechny jsou povinny umožnit osobám (projektant, vlastník, dozor, soudní znalec, správce sítí…), které prokáží odůvodněnost požadavku, nahlížet do dokladů pořizovat z nich výpisy (kopie)


 


 


Společná ustanovení:


 


Vstup na cizí pozemky a stavby


Pověření pracovníci stavebních úřadů, členové komisí, pověření pracovníci dalších orgánů jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky, na cizí stavby, do staveb pouze s vědomím vlastníka (a to nejpozději při vstupu, takže stačí přijít, prokázat se a jít), čili i proti jeho vůli. Výjimka: do obydlí mohou vstupovat pouze je-li to nezbytné pro ochranu zdraví osob, ochranu práv a odvrácení ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku


Výjimka z výjimky: neplatí to, pokud je obydlí používáno jako provozovna


Při vstupu mají osoby dbát, aby co nejméně rušily užívání a aby nevznikaly škody, došlo-li ke škodě, uvést do původního stavu, příp. náhrada. Je-li to nezbytné, mohou s osobou oprávněnou vstupovat též znalci a účastníci řízení touto osobou přizvaní (to dělá v praxi zle, přizvaní mohou být i sousedé)


 


Opatření na sousedním pozemku či stavbě:


Stavební úřad může nařídit (vlastníkům sousedních pozemků), aby strpěli provedení prací ze svých pozemků (nenařídí jim pracovat, jen to umožnit)


 


Řešení rozporů:


Protichůdná (rozporná) stanoviska DOSS, řeší dohodou nadřízené orgány, nedohodnou-li se do 60 dnů, rozhodne krajský úřad (pokud to byly obecní úřady) nebo ministerstvo pro místní rozvoj (pokud to byly kraje)


 


Občanskoprávní a jiné námitky:


Stavební úřad se pokusí o dosažení dohody účastníků. Nedojde-li k dohodě a spor překračuje pravomoc úřadu, odkáže účastníky na soud a řízení přeruší. V odkázání je lhůta, do kdy musí účastník prokázat, že dal návrh soudu, pokud ne, učiní si úřad úsudek sám a rozhodne


Námitky: zastínění (obytné místnosti-to se spočítá, to rozhodne úřad sám, nebytové prostory-rozhodne soud), zhoršení výhledu, nevhodný vzhled


 


Obecné technické požadavky na výstavbu


Jde vlastně o výjimky, je možné je udělit pouze




  1. z těch předpisů, které to výslovně umožňují




  2. pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života, sousední pozemky a stavby




  3. pokud řešením podle výjimky bude dosaženo účelu, které sleduje ustanovení








Vloženo: 28.02.2011 15:38
Přečteno:3914
Autor: David Mizera

Hlasů: 1 Hodnocení(jako ve škole): 1
 

Komentáře (0)

   -     Nový Komentář