Vyšehradský železniční most přes Vltavu, Praha

Na momentálním místě Vyšehradského mostu byl most ocelový, který byl zbudován mezi lety 1871 - 1872. Spojoval Hlavní nádraží (původně nádraží Františka Josefa). Tento most byl příhradový, třípásmový, složen z 5 polí (pole o dl. 56,9m, celkově tady 196,3m). Zhotovitel mostu byla Harkortova mostovna v Duisburgu.

Na konci 19. století již přestal starý jednokolejný most vyhovovat, proto bylo rozhodnuto o jeho náhradě novou konstrukcí pro dvojkolejnou trať. Stavba nového mostu proběhla v letech 1900–1901. V říčním korytě byly vybudovány nové pilíře, příhradové nosníky byly smontovány na pomocné konstrukci vedle původního mostu. Vlastní výměna pak proběhla během několikadenní výluky. Scénu výměny mostu použil František Langer v próze Kruh ze sbírky Předměstské povídky.

Současný most je tvořen třemi příhradovými nosníky s rozpětím 69,9 m, široký je 8,1 m. Po obou stranách jsou chodníčky pro pěší. Při zavedení pravostranného silničního provozu v Praze k 26. březnu 1939 byla stanovena pěším povinnost používat na tomto a ještě na dalších třech vltavských mostech vždy levý chodník.

Nový dvoukolejní most byl pro nevyhovující dopravní obslužnost zhotoven na místě starého mostu, v roce 1901 - 1901. Při stavbě mostu byla vedle zbudována pomocná konstrukce, která sloužila pro montáž příhradových nosníků. Výměna trvala pouze několik dní, na rozdíl od dnešního stavu věcí.

Most je z 3 příhadových nostník o dl. 69,9m, šířky 8,1m. Od 26.3.1939 bylo nutné používat pro přechod vltavy vždy levý chodníček pro chodce (stejně jako u většiny pražských mostů),

Komentáře (0)