Hrad Veliš a Velišské panství

Kategorie >>Jičín>> Hrad Veliš a Velišské panství


Další z kopců Jičínské pahorkatiny je kopec Veliš 429.2 m.n.m., nacházející se přibližně 3 a půl kilometru jihozápadně od Jičína, za obcí Vokšice (kde mají zajímavej kovošrot, ale pozor na recyklaci aut, nedostanete nic, než potvrzení pro dopravní inspektorát a to z připravenýho, prakticky rozebranýho auta). Kopec Veliš je jako Zebín čedičová kupa, ze které byl odtěžován kámen čedič. Oproti kopci Zebínu má mnohem zajímavější historii, na vrcholu kopce leží stejnojmenný hrad Veliš, který byl postaven v pozdně gotickém stylu přibližně před rokem 1316. Roku 1316 byl hrad zastaven Půtovi z Frýdlantu (syn Hynka z Dubé) Janem Lucemburským. Hrad leží nad ještě starší vesnicí Veli&scaObrázekron;, která byla dle zakládací listiny Strahovského kláštera v Praze oficiálně ustavena roku 1143, kdy ji odkoupil biskup z Prahy - Jan I. (v letech 1134-1139) od Markova syna Beneše. Pražský biskup ji poté daroval Strahovskému klášteru. Nutno řici, že zájem o vesnici a celý kopec je zejména ze strategických důvodů - jedná se o vyvýšenou přirozenou pozorovatelnu a ochranný bod města Jičína. Při převzetí hradu Veliš (r.1316) byl ke královskému hradu připojen Jičín a několik dalších blízkých vesnic, patřících jako věno manželce Václava II. - královně Gutě. Vartemberkové získali velíšské panství jako zástavu roku 1327, později tj. roku 1337 k panství získali dědičné právo až do roku 1434, kdy byl Jindřich z Vartmerka zemřel po těžkém zranění z bitvy u Lipan. Po 4 roky zde vládla Machna Veselá a po ní získal hrad s panstvím Velíš Hašek z Valdštejna. Ten od roku 1419 neustále bojoval - nedržel žádnou politickou linii - prakticky to byl menší kabátník či intrikář, srovnatelný s typickým politikem dnešního parlamentu ČR. Dřive mu ale pšenka nekvetla, Beneš z Mokrovous - zemský škůdce se dožral, přepadl Velíš a milého kabátníka uvěznil ve své tvrzi v Mokrovousech. Mokrovous Haška propustil až po vojenském obležení svého hradu (vojáky hradecké armády). Roku 1452 bylo panství prodáno Jiřímu z Kunštátu a Poděbrad, jehož hejtmanem na velišském panství byl Borek z Hrádku. Jiří později na určitou dobu přenechal panství do užívání Jinřichu z Michalovic. Jiřího syni potvrdili městu Jičínu privilegia roku 1465. Poté získal panství Samuel z Hrádku a Valečova na 5 let (1482-1487) a prodal jej Mikuláši staršímu Trčkovi z Lipy a na Vlašimi. V tu dobu patřilo k velíšskému panství město Jičín, město Podhradí, hrad Velíš, dva dvory a 21 vsí okolo Jičína a Veliše. Od roku 1500 byly na Veliši přemístěny z hradu Lipnice Basilejská kompaktáta. Poslední úpravy hradu byly realizovány v letech 1593 - 1596 Vilémem Trčkou z Lípy, který na hradě nechal zbudovat hlubokou studnu. Studny na Velíši dosahují hloubek přes 50 m vinou nepříznivých hydrogeologických podmínek. Roku 1606 bylo panství bez města Jičína prodáno Rudolfem Trčkou z Lípy Jindřichu Matyášovi z Thurnu. Thurn se aktivně účastnil stavovského povstání a byl taktéž při pražské defenestraci. Po porážce na Bílé hoře ovšem neskončil na Staromáku, ale prchl dále bojovat proti habsbukům za hranice. Po prohře na Bilé hoře připadlo panství Albrechtu z Valdštejna roku 1622, který Veliš přiřadil ke svým početným statkům frýdlantského vévodství. Albrecht věnoval Velíš řeholníkům řádu sv.Františka roku 1628 (podobně jednal v jičíně ve prospěch jezuitského řádu). Františkáni na Veliši zřídili konvet a snažili se postavit chrám sv. Františka, plán jim překazilo zavraždění Albrechta a pozdější konfiskace majetku ve prospěch státu. Později získal panství hrabě Jiří Šlik, původně nevýznamný šlechtic, který si musel slávu a zámožnost vydobít na bitevních polích. Šlik velel na Bílé hoře moravskému pluku pěchoty, pluk byl prakticky zničen a Šlik zajat. Později byl propuštěn a stal se Valdštejnovým velitelem do propuštění roku 1630. V tuto dobu se Švédi, kteří neměli Valdštejna vyloženě vůbec v lásce, prakticky ho nemohli ani cítit, pokusili několikrát dobýt Veliš, ale vzhledem k nepřístupnosti hradu se jednalo prakticky o nemožný úkol, tak si pokaždé vylámali zuby. Roku 1658 rozhodla císařská rada o bourání vybraných hradů s odůvodněním bezpečnosti země, aby hrady nesloužily nepřátelům jako základny. Bohužel se mezi těmito hrady ocitl i Veliš, který byl po delší době pobourán a kameniva z hradu bylo použito k stavbě zámku v Milíčevsi a dvora ve Starém Místě. Největší zničení hradu došlo vinou lámání kamene od 17 století, rozšířené v 19 století.

Souvisejicí články
Foto Vyšehrad - hřbitov - Slavín
Hrad Okoř
St. Mary's - Bow Church and The Parish of St. Mary and Holy Trinity, BowHistorie malého významného kostela v Londýně
4. září 476 - konec Západořímské říšePoslední císař - dítě Romulus Augustus
1. srpna 1936Zahájení LOH v Berlíně
30. červenec 1419První pražská defenestrace
Významný rok 1979 MCMLXXIX.Nejdůležitější události.
Kopec Tábor a rozhlednafakta o kopci a nejkrásnější rozhledně v ČR
Kopec Zebínčedičová kupa v blízkosti Jičína
Stručná historie města Jičínazákladní historická data o jednom z nejhezčích měst v České Republice




Vloženo: 28.11.2006 12:10
Přečteno:3638
Autor: David Mizera

Hlasů: 11 Hodnocení(jako ve škole): 1.82
 

Komentáře (0)

   -     Nový Komentář